Jednou, když jsem seděl v jednom z vámi známých brněnských barů, kde je atmosféra stejně hustá jako kouř z lokálních cigaret, přišel ke mě kamarád s otázkou, která možná někdy proběhla i vaší hlavou: "Hele, Tomáši, kolik panáků vodky bych musel vypít, abych to srovnal s jedním panákem absintu?" A tak jsem se rozhodl rozlousknout tuto záhadu – a výsledkem je tento článek, který se stane vaším kompasem v ozvěnách nočních diskuzí a barových dohadů.
Nejprve pojďme ujasnit nějaké základní fakty. Vodka, jak ji známe, má typicky obsah alkoholu kolem 40 %. Absint, zlověstně zelená víla, se může pyšnit mnohem vyšší procentuální hodnotou, často někde mezi 45 % až 74 %, ale nezřídka narazíte i na lahvinky s obsahem alkoholu někde u úctyhodných 90 %. Je to bez rizika přehánění nápoj, kterému se v minulosti připisovaly až halucinogenní účinky, díky obsahu thujonu – látky přítomné v pelyňku. Ironií je, že většině absintů na trhu se halucinogenní účinky vůbec nepotvrdily. Pokud jde o ten záludný poměr, je jasné, že pokud bychom předpokládali pohárek absintu s obsahem 70 % alkoholu, museli byste se věnovat marinování ve vodce celkem dlouho, abyste dosáhli stejného množství etanolu.
Ale abychom se dostali do nitra té věci, musíme zapátrat v alchemických výpočtech. Pokud máme běžný pohárek vodky o objemu 40 ml s 40 % alkoholu a srovnáme ho s pohárekem absintu o objemu 30 ml s 70 % alkoholu, výpočet by nám mohl říct, že jednoduše jeden panák absintu se rovná přibližně dvěma panákům vodky, pokud vezmeme v úvahu množství čistého etanolu. Výpočet je samozřejmě zjednodušený a nebere v potaz různé další faktory, jako například různé absorpce alkoholu individuálními těly, ale pro základní orientaci nám to stačí.
Nyní, když už máme něco málo matematiky za sebou, může se to zdát jako suché kázání, ovšem pití absintu není jenom o tom nalít si ho do sklenice a zhltnout. O ne, absint má svůj vlastní sosáč – tradiční rituál spojený s rozpouštěním kostky cukru, který se umístí na speciální lžičku nad sklenicí, přelije se absintem a následně se nechá kapat do chladné vody. Tento proces, který s sebou nese až meditativní zážitek, mění silně alkoholový nápoj na omamně aromatickou a podmanivou tekutinu s mléčně opalescentní barvou zvanou 'louche'. Vodka tento typ ceremoniálu nevyžaduje, je to víc o přímém, surovém prožitku.
Pokud se náhodou snažíte předstírat, že vodka je jen nekomplikovaný, průzračný mok, dovolte mi vás vyvést z omylu. Přestože vodka může být opravdu neutrál a často se pije čistá nebo v různých koktejlech, existují kultury, jako například v Polsku nebo Rusku, kde se vodka objevuje ve velkém množství variant od těch nejjednodušších po vysoce rafinované a ochucené verze. Cestou vodka může získávat různé chuťové profilové odstíny, které jsou rovněž stojí za pozornost a zkoumání.
Pojďme se na okamžik vrátit k tomu večeru v baru. Jeden ze známých se rozhodl stát testovacím králíkem a nechal si namíchat drink, kde se vodka začala mísit s absintem v poměru, o kterém jsme do té chvíle jen tušili a diskutovali. Neříkám, že následovala cesta do země Nikde, ale rozhodně jsme zjistili, že když se tyto dva tvrdé alkoholy spojí, může to být jak vesmírná raketa, tak rozjetý kolotoč. Příběh skončil dobře, nikdo se nepotatil cestou domů, ale zůstalo nám poučení, že s těmito nápoji se nemazlí.
Závěrem bych rád nechal několik rad. Ať už je váš večer v znamení exotického absintu nebo čisté vodky, pamatujte na to, že uměním je obojí pít s mírou a umem. Kvalita před kvantitou, přátelé. A jestliže se zeptáte, kolik shots (panáků) vodky je shot (panák) absintu, už víte, že odpověď není jednoduchá, ale je to otázka síly, rituálu, kultury a osobní tolerance. S touto znalostí v zádech můžete působit jako barový guru a občas to zajímavé faktem zpestřit debatu o tom, zda se dnes večer má pít zdravice vodkou či absintem.
Napsat komentář